pátek 4. června 2010

Listoví červi

Chcete-li důkaz toho, že jednoduché jídlo dokáže být nesmírně pracné, zkuste se piplat s tímhle... Ačkoli věřím, že až si to zkusíte, budete mě proklínat a doufat, že příště vyrukuju raděj se štrůdlem, nedokážu si tyhle bobíky odpustit, protože když přežijete všecko to ulepování a moučení bytu, rozplyne se vám v ústech úplně stejně dokonalá mana, jako nám třem spolubydlům dneska odpoledne.

Potřebujeme na ni jen pár drobností:
  • 500g listového těsta (lépe se vám to bude dělat jenom z chlazeného, než z oněch mražených placek)
  • cca 300g hroznového vína bez pecek (jde spíš o to, na co narazíte; stejně dobře by to jistě šlo i s peckovitým hroznem, nebo s kompotovanými broskvemi - které by ale bylo záhodno před prací osušit papírovým ubrouskem, či s meruňkami nebo malinami... jahody, borůvky a rybíz bych sem ale nepletla)
  • 50g marcipánu (dovolím si doporučit Marcipán de luxe z takové hnědé krabičky (zn. Kovandovi): bývá poddajný a spolupracuje)
  • hrstičku sekaných mandlí bez slupky
  • máslo - z kostky odkrojený roh (cca 1,5cm; mluvím o "bezpečném" rostlinném tuku na pečení, bezva je např. Stella)
  • dva žloutky se skořicí (jako byste si pepřili volské voko)
  • kardamon nebo badyán
Těsto, máslo a vajíčka si vyndáme ještě před chystáním všeho ostatního. Podchlazená vajíčka je zatěžko dělit, bílek nechce téct a chová se nevyzpytatelně, těsto si rádo před zpracováním hoví a máslo se mnohem lépe tře, když je změklé (ne tekuté!). Troubu nastavíme na 225°C (horkovzdušná), nebo na rozmezí 180-200°C. Plynový sporák vyhřejeme na slabší třetinu.

Marcipánová hmota:
Půlku balení marcipánu (tj. oněch 50g z ingrediencí) natrháme do misky a zasypeme mandličkami. Pokud máte doma jen celé mandle, vsypte jich pár do odolné sklenice, zalijte je vodou, vrazte na minutu až dvě do mikrovlnky, nechte odmáčet, sloupejte a nasekejte nožem. Moc velké kousky ale proděraví těsto, až ho budeme balit, takže si dejte záležet. 

K marcipánu a mandličkám tedy přihodíme koření. Ať už s kardamonem nebo badyánem - buďte opatrní! Obojí je koření velmi aromatické, dá se jím buď věc dovést k dokonalosti, nebo všecko zkazit. Pokud vám chuť a vůně badyánu nebo kardamonu vadí už teď, použijte prostě skořici. Každopádně - výsledný šmak hmoty má být veden především marcipánem, koření zde stojí až na druhém místě.

Naposledy do misky přidáme máslo. Přesné množství záleží na poddajnosti hmoty, takže vmíchávejte pomalu. Balancovat směs tím, že posléze znovu dodáte marcipán, samozřejmě lze, nicméně dřív nebo později už žádný na zachraňování nezbyde. Takže másla s mírou. Když všecko pěkně rozňahňáme vidličkou - a k takovým úkonům se hodí dobrá, pevná vidlička, kterou dneska najdete buď ve školní menze, nebo v drahé restauraci.. (a vzhledem k tomu, že v restauraci mají často kamery..) - a v husté hmotě nebudou patrné žádné máselné proužky a ostrůvky, dokápneme 1,5 čajové lžičky vody, a směs tak zjemníme.

Úprava těsta:
Jídelní nůž (a vůbec jakékoli náčiní, které kdy budeme strkat do těsta) navlhčíme a pomoučíme. Před každým pokusem těsto dělit ho vždy a opět a znovu pomoučíme, aby se nám na něj těsto nelepilo. Tímto nožem tedy oddělíme z těsta třetinu, prohněteme ji v rukou, a pak zpracujeme válečkem v tenký plát. Zápas válení budete muset zvládnout sami - považuju ho ryze za ukázkovou záležitost. Obecně se radí vždycky válet zprostředka ke krajům a co chvíli zvedat a převracet. Jak těsto pracuje, smrskává se a pod tlakem válečku znovu rozjíždí. Pokud byste jej nechali stále ležet a váleli jedním směrem 1. by se přilepilo, 2. by se vytahovalo nerovnoměrně, a až byste jej zvedali po vykrojení, smrsklo by se (a 3. pokud by se nesmrsklo při překládání na plech, rozhodně by se nemístně zcuklo při pečení).

Plnění a balení:
Počítám, že stejně jako já budete trpět nerovnoměrností rozválení a spíše šišoidním, než obdélníkovým tvarem, který vám z válení vzejde. Netrapme se tím. Rádýlkem nebo znovu jídelním nožem naporcujeme plát na podlouhlé obdélníčky, na které prsty namažeme marcipánovou hmotu. Na jeden z krajů pak mázneme mašlovačkou tenký proužek žloutků, nebo-li lepidla. Na druhý okraj naklademe omyté a osušené hrozny a z této strany srolujeme. Okraje slepíme k sobě mezi palcem a ukazováčkem, až bude váleček vypadat jako bonbon z Pane, pojďte si hrát. Takovéto larvy pak naklademe na plech s pečícím papírem, pomažeme zvrchu žloutky (jen tak pro barvu) a dáme péct. Doba pečení je opět závislá na typu trouby. První várku si proto stopujte a u ostatních už budete moudřejší.

Celý cyklus krájet-hníst-válet-krájet-blemcat-klást-balit-lepit si zopakujeme třikrát. S posledním těstem, posledními hrozny a pravděpodobně už bez marcipánu si můžeme hrát a dělat třeba knedlíky...

(první, ještě horká várka.. upřímně - nesnažte se dělat komínky.. ta práce, jak vidíte, nestojí za to.. =))

Žádné komentáře:

Okomentovat